Akce: NATŘI SI SVÉ OKNO

Na počátku byl ( v tomto případě) NÁPAD J.

Zkusit požádat pana faráře o přidělení nějaké činnosti farníkům, abychom jen nepřihlíželi, ale také se trochu spolupodíleli na údržbě hmotných statků.

Očekávali jsme jarní úklid farního dvora, sušení sena apod., ale dostalo se nám úkolu mnohem vzácnějšího. „Je třeba natřít okna na kostele“. Nejdříve nadšeni významností úkolu jsme postupně zjišťovali úskalí …k dispozici je jeden žebřík, dvě štětky, okna jsou ve výšce několika metrů a prázdniny před námi, takže se společné brigády svolávají jen obtížně. Mohli jsme také vybrat nejšikovnějšího z nás a po týdnu nahlásit „Je hotovo“…velmi jednoduché na organizaci, možná ideální na pochvalu. Ale my jsme chtěli zapojit co nejvíce lidí. Udělal se tedy soupis všech oken, okýnek a dveří na kostele i ve věži, a pak se postupně vkládaly do péče rodin a i jednotlivců. Natíralo se celé prázdniny, podle toho, jak měl kdo čas. Možná o něco později hlásíme splnění úkolu, možná nejsou všechna okna na jedničku, možná se spotřebovalo více barvy, ale všechny ztráty předčily zážitky a dojmy. Krom získané téměř citové vazby k jednomu z oken bylo i pobavení (jak jsem v průběhu zjistila, někteří farnici si přečetli jen název akce a vysvětlili si jej jako výzvu k natření svých vlastních domácích oken), tak především to byla příležitost obdivovat se rozličným darům svých přátel ve farnosti. Miluška Fritzů vypracovala rozpis oken, termínů a věnovala se jejich přidělování. Úžasný byl vynález jejího manžela Vaška – důmyslně předělaný žebřík, ze kterého nemohl spadnout ani největší nešika, ale i jiná bezpečnostní opatření. U někoho překonávání strachu z výšky jen proto, aby se mohl také zapojit…Nadšení pro společnou práci, ale i hru zároveň.

Jmenovitě děkuji:

– Jarce Balounové (přihlásila o okno cca do hodiny po vyhlášení, a tak jako první zjistila, že jsem uvedla v dopise špatný kontaktní telefon. Místo u Vaška Fritzů se hlásila o okno u Vojty Hány… omlouvám se… v mobilu to mám vedle sebe J

– díky panu Skopalovi…začal natírat jako první

– díky Vojtovi Hánovi

– díky Zdenkovi Maříkovi

– díky Honzovi Suastikovi…natíral nejvýše položené okno v průčelí kostela

– díky Davidovi Brychovi

– díky rodině Kadleců

– díky Janovi a Vašíkovi Břicháčků

– díky Edovi Lachmanovi

– díky Josefu Štíbalovi

– díky oběma rodinám Gondekovým

– díky rodině Sazamů

– díky manželům Tesárkovým