Postní poselství kard Jorge M. Bergoglio

Blíží se Velikonoce,

 

Svatý týden, ve kterém se zpřítomňuje jádro naší víry a naděje.

V napodobení, v jakémsi divadle, sledujeme cestu Spasitele, která začíná vjezdem do Jeruzaléma. Tento slavnostní vstup slavíme dopoledne  na

Květnou neděli

Posvěcené ratolesti nám připomínají Kristovo vítězství, abychom už na začátku Svatého týdne viděli, že to, čeho budeme svědky, má smysl. Už na Květnou neděli totiž slyšíme pašije v dramatizované, tedy působivé, podobě.

Zelený čtvrtek

 – dopoledne se v katedrále slaví mše svatá (Missa Chrismatis), při níž biskup spolu s kněžími celé diecéze světí křižmo, olej katechumenů a olej nemocných. Kněží při této mši svaté obnovují své závazky vůči Bohu a církvi.  Večer pak slaví ve svých farnostech mši na památku Večeře Páně. Je to svátek pro kněze, kteří si s vděčností připomínají své povolání zprostředkovávat dar eucharistie. Zároveň si při symbolickém mytí nohou uvědomují, že jejich velikost je ve službě. Touto mší svatou začíná Velikonoční tridium. Odmlčí se zvony a varhany, protože Poslední večeři prožíváme ve stínu Kristova utrpení. Po mši svaté následuje přenesení Nejsvětější svátosti – doprovázení Krista – do Getsemanské zahrady.

Velký pátek

 je dnem smrti Ježíše Krista. Je to den pokání a postu. Podle staré tradice neslavíme eucharistii. V odpoledních hodinách se setkáváme pouze ke slavení památky umučení Páně. Nevyzdobený kostel, obnažený oltář, prosté a niterné obřady – to je charakter bohoslužby, která začíná prostrací kněze, vyjadřující nejhlubší ponížení člověka a zármutek církve. Následuje bohoslužba slova s pašijemi, zakončená starobylými přímluvnými modlitbami. Vrcholem bohoslužby Velkého pátku je uctívání kříže a celý obřad je završen svatým přijímáním.

Bílá sobota

 – církev se modlí u Kristova hrobu. Také tento den neslavíme mši svatou a v usebraném tichu čekáme na noc vzkříšení. Nikdo nebyl u zázraku zmrtvýchvstání, ale víme, že k němu došlo v noci ze soboty na neděli. Podle dávné tradice začínají po západu slunce obřady velikonoční vigilie.

Velikonoční vigilie je nejkrásnější liturgií během roku. Zároveň také nejdelší. Jsou to překrásné obřady plné bohatých symbolů.

Začíná se slavností světla.

Věřící se shromáždí po západu slunce před kostelem, kde sobotní velikonoční vigilii zahájí kněz žehnáním ohně a paškálu. Velikonoční svíce (paškál) je symbolem projasnění temnoty chrámového prostoru, temnoty světa a lidské duše Při žehnání paškálu kněz nejdříve požehná kříž. Horizontála a transcendentála vyjadřuje vztah člověka ke světu a Bohu. Kříž je znamením dějin spásy. Kristus nás zachránil, Mesiáš nás spasil. Na paškálu jsou písmena Alfa a Omega, což jsou první a poslední písmena řecké abecedy. Zároveň vyjadřují začátek a konec jakéhokoliv dění v dějinách lidstva. Na paškálu je dále každý rok letopočet od narození Páně. Kněz hřeby přejíždí číslice a říká: „On je Král všech věků, vládne dějinám.“ Hřeby připomínají Kristovy svaté rány. Je jich celkem pět. Po slavnosti světla vchází věřící s rozžatými svícemi od paškálu do chrámového prostoru, kde jsou zhasnutá světla. Kněz nese zapálený paškál. Světlo znázorňuje příchod Krista. Rozžaté svíce proměňují tmu tak, jako je posláním každého správného člověka proměňovat tmu ve světlo.

Bohoslužba slova

Při bohoslužbě slova se čte sedm úryvků ze Starého zákona. Ty mapují dějiny spásy. Po každém čtení následuje Žalm. Při zpěvu Sláva na výsostech Bohu se znovu rozezní zvony. Poté se pokračuje čtením epištoly z Nového zákona, evangelium a kázání. Tím končí bohoslužba slova.

Obřady křtu

Obřady křtu zahajují  litanie a vzývání všech svatých. Poté se požehná voda. Po požehnání vody následuje obnova křestních slibů .

Bohoslužba oběti

Bohoslužba oběti uzavírá celou velikonoční vigilii.

Neděle – Boží hod velikonoční

patří k největším svátkům církevního roku. Slavíme Kristovo vzkříšení a vítězství nad smrtí. Podle židovského kalendáře je neděle prvním dnem v týdnu. A právě tohoto dne za svítání vstal Ježíš Kristus z mrtvých, čímž dovršil Boží stvořitelské a vykupitelské dílo. Proto tento den nazýváme “dnem Páně” a pravidelně se scházíme k “lámání chleba”.

“ To je ten den, který připravil Pán. Jásejme a radujme se z něho! “ zpívá se v kostelích a v chrámech.

Velikonoční pondělí

následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Je jedním ze dnů velikonočního oktávu, kdy prožíváme velikonoční radost ze svého vykoupení.

Neděle Božího milosrdenství (7 dní po Božím hodu velikon.)

Nanebe vstoupení Páně (39 dní po Božím hodu velikonočním)

Svátky svatodušní (49 dní po Božím hodu velikonočním)

Nejsvětější trojice (56 dní po Božím hodu velikonočním)

Božího těla (60 dní po Božím hodu velikonočním)